Přeskočit navigaci »

Teď jste zde: domovská stránka » články » Čtyři pravdy o DrD.cz

Přihlášeno 0 z 7077 uživatelů | nápověda
Registrace a přihlašování:

Čtyři pravdy o DrD.cz

  • autor: Ethan (o autorovi)
  • kategorie: redakce
  • datum přidání: 12.06.2006
  • hodnocení: 9.2/10 (diskuse: 12)
  • počet hodnotících: 38
  • počet zobrazení: 15276

Okolnosti mě přiměly sednout ke stolu a sepsat tento článek, abych osvětlil několik aspektů, které řídí běh a vývoj tohoto serveru a také svoje postoje vůči různým, poslední dobou probíraným tématům vztahujícím se k místním pravidlům. Poslední z impulsů k napsání vzešel z debaty o tom, zda je lepší DraciDoupe.cz nebo DrD.cz, proto se pravděpodobně často uchýlím ke srovnání právě těchto dvou serverů.

Pravda první: Proč existuje DrD.cz, když je tady DraciDoupe.cz?

Zde bych toho mohl napsat mnoho o tom, jak je dobré, že existuje "zdravá konkurence", že je více prostoru pro lidi se zájmem o DrD, že tam či onde je něco horší nebo lepší, házet špínu nebo vychvalovat a všechno by to bylo dlouhé, vzletné, nicneříkající a lživé.

Pravda totiž je ta nejprostší, jaká může být. Tento server existuje, protože já to chci. To zní trochu neotesaně, jak už to tak s holou pravdou bývá, takže to trochu rozvineme. Na počátku byl internet plný stránek o DrD, jejichž obsah byl různých kvalit, ale vždy strašlivého vzhledu. O Vánocích jsem si pořídil knihu o PHP a říkal si, že když už se to budu učit, stálo by za to udělat nějaký větší projekt (což tehdy znamenalo něco jiného než dnes, zvláště pro mě).

A ejhle, přišel nápad. Mám rád Dračí Doupě, stránek o něm je jako máku, ale ti lidé spíš vědí, jak vymyslet nestvůru než vyrobit stránky. Což takhle udělat server o DrD a shromáždit tak příspěvky od ostatních lidí na jednom místě, aby člověk nemusel lovit dobré nápady na internetu? A tak vzniklo DrD.cz. Neumělo nic, než výše jmenovanou věc a ještě i tu špatně. Vzniklo z mého nadšení napsat web a zprvu z přemlouvání pomocí e-mailů a následně samovolného přispívání ostatních lidí. Některým se nelíbilo, jak to vedu, kam to spěje a jakou rychlostí a tak vzniklo DraciDoupe.cz.

Když dva dělají totéž, není to totéž. To platí v tomto případě více než kdy jindy. Malý web o DrD se postupně vyvíjel a vždy jen takovým tempem, jaké mi dovolily mé ostatní povinnosti a záliby. Druhý web se rozhodl jít cestou všech nej, která jdou cestou posbírat.

DrD.cz tedy existuje jako mé pískoviště pro dospělé, které se z webu psaného v PHP3 dostalo mnohem dál a během své existence mi stihlo zajistit několik dobrých přátel a dvakrát zaměstnání. Dělám ho pro lidi, ale hlavně pro sebe. Protože jen někdo, kdo lže sám sobě řekne, že to opravdu dělá pro dobro ostatních. Já to dělám proto, že mě baví vidět to, co jsem vytvořil, jak to denně využívá mnoho lidí a vracejí se. Dělám to proto, že kdykoliv si chci vyzkoušet nějakou novou techniku, mám pokusného králíka, za jehož nefunkčnost mě nikdo nemůže hnát před soud nebo vyhodit z práce. Dělám to taky proto, že mám rád DrD. Nebo taky proto, že se tu jednou za čas objeví nějaký zajímavý člověk, kterého rád potkám i naživo.

Zkrátka, mě baví DrD.cz dělat, vás baví sem chodit. Dokud tohle platí, server bude existovat. Pokud jedna z těch věcí platit přestane, server zanikne.

Pravda druhá: Proč to tu jde tak pomalu?

Jak už jsem řekl, pracuji na DrD.cz sám. Ne snad proto, že by nikdo nechtěl pomoci, ale proto, že jedině tak mohu zachovat konzistenci svojí práce, kterou následně prezentuji. Protože jako programátor se nemohu prezentovat portfoliem náhledů webů, které jsem udělal, ale něčím, co vykazuje použití různých technologií.

Dalším důvodem, proč práce postupuje tak pomalu, je ta prostá skutečnost, že jednak dělám téměř totožnou práci v zaměstnání, tudíž po pracovní době nemívám chuť pokračovat v práci, a jednak mám mnoho jiných zájmů. To je, řekl bych, naprosto zásadní informace, kterou by si zvláště ti mladší z vás, kteří mají pocit, že se DrD.cz málo věnuji, měli uvědomit. Práce na DrD.cz je pro mě na stejné úrovni (ne-li nižší vzhledem k mému zaměstnání) jako třeba čtení knihy, sledování filmu, dobře stráveného večera s přáteli a podobně. Není to nic, čím bych žil a od vás nic podobného také nečekám. Vždy mě pobaví, jak se do krve hádají uživatelé Abarinu a Andoru, který server je lepší. Argumentují tím, že dali serveru támhleto a tuhleto a server dal jim to či ono. Vždycky mám chuť jim říct: "Zkuste taky skutečný život a bavit se s fyzicky přítomnými lidmi."

Sečteno a podtrženo: Pomalý vývoj DrD.cz je způsoben tím, že na něm pracuji sám a pouze ve chvílích, kdy na to mám čas, náladu a energii.

Pravda třetí: Jak je to s demokracií na DrD.cz?

Na tuto otázku je jednoduchá odpověď. Demokracie zde rozhodně není. Princip demokracie jsem pochopil tak, že každý má právo ovlivňovat dění pomocí nějaké formy hlasování, přičemž hlasy všech jednotlivců mají stejnou váhu. To by se vám jistě líbilo, ale tak to být rozhodně nemůže.

Demokracie totiž počítá s tím, že všichni lidé, kteří mají hlasovací právo (tedy všichni) se také stejným dílem podílejí na chodu systému, který demokracie spravuje. S právy přichází také povinnosti. A tady přichází kámen úrazu. Internet je více či méně anonymní a neexistuje způsob, jak přimět návštěvníka, aby znovu navštívil server nebo, aby plnil jakékoliv svoje další případné povinnosti.

Navíc většina uživatelů zde jsou děti, které nemají mnoho smyslu pro odpovědnost. Mnohým dělá problémy třeba jen základní dodržování netikety, natož aby se například starali o svoje diskuzní fóra (starat se o forum vyžaduje denně ho číst a mazat nevhodné příspěvky, ne jednou za čas přijít a říct "já se tu o to ještě starám").

Člověk, který vytvoří server za svoje peníze ve svém volném čase a pro svoje potěšení, které plyne z toho, že jeho práci využívají jiní lidé a je pro ně užitečná, a pak dovolí těm lidem, aby mu řídili jeho volný čas a říkali mu, co má a nemá na serveru být, je hlupák. To já nejsem. Uživatelé mohou změny navrhovat, ale nikdy ne vyžadovat.

Dalším dobrým důvodem, proč zvolit totalitu namísto demokracie je ten prostý fakt, že nikdy není možné se zavděčit všem. Odpovídáním na dotazy nebo dokonce požadavky uživatelů by se dal strávit celý život. Vysvětlováním důvodů, proč je něco tak a tak a ne jinak, také. Je důležité tedy zvolit takový systém, kde se nemusím nikomu z ničeho zpovídat. Mohu, pokud chci a mám na to čas a chuť, ale nemusím, když nechci. Každý se může rozhodnout na někoho nereagovat, ale u admina se vám to nějak nezdá? Tak přesně proto není možná demokracie.

Slušní lidé, kteří se drží netikety a obyčejné lidské slušnosti, si rozdílu mezi demokracií a totalitou zde ani nevšimnou.

Aby to ale někoho nepřivedlo na nějaké divné myšlenky, internet je ve své podstatě nejsvobodnější medium, jaké znám. Ale ta svoboda nespočívá v tom, že někam vtrhnete a budete si dělat, co chcete a budete tam mít nějaká práva. Ale v tom, že když se vám někde nelíbí, můžete odejít. Můžete založit vlastní stránku a tam říkat, co se vám zachce (v rámci zákonů). To je ona svoboda, kterou internet skýtá. Konečně jsme se tedy dostali k tomu, že většina lidí zaměňuje slovo demokracie a svoboda. Internet není demokratický, je velice komerční. Kdo platí, ten rozhoduje. Ale je svobodný, i vy můžete investovat do vlastních stránek a věnovat je například tvorbě modelů vláčků z různých druhů sušenek, pokud vám to udělá radost.

Takže pokud to shrneme, tak věc se má asi tak: Zakoupil jsem pozemek, postavil na něm pískoviště a vás pozval si na něm podle mých pravidel hrát. Pravidla jsou stručně sepsána, ale stejně vždy rozhoduji já. Komu se to nelíbí, může si hrát na vlastním pískovišti, nebo na jiných pískovištích, kde jsou jiná pravidla. Výsměch a politování mám pro ty, kteří investovali do pískoviště čas a peníze a nakonec zjistili, že z něj vůbec nemají radost, protože otročí lidem, které na ně pozvali.

Pravda čtvrtá: Proč tu není žádný systém na rozlišování uživatelů?

K tomuto stačí říct jen velice stručně pár věcí. Každý si může za svoji pověst sám, nikdo jiný mu jeho úroveň nemůže určit. Nezáleží na tom, jak dlouho jste na serveru ani na tom, kolik jste toho kam napsali. Když se někdo chová jako omezený hlupák, všichni ho tak budou brát. Pokud se bude chovat jako inteligentní člověk, který schopně diskutuje, pak takovým bude.


Na internetu nikdo nepozná, že jste pes. Nicméně v diskuzích není problém poznat, kdo jak na tom je s vedením dialogu. Pokud se někdo chová příliš nevhodně, prostě ho smažu, pokud ne, sám se ztrapní před ostatními a není k tomu třeba žádný systém.

Závěr

Tento článek nebyl míněn nijak ofenzivně, snažil jsem se jen vysvětlit svoje názory a postoje na několik málo témat, která v poslední době proběhla v různých diskuzních fórech. Každý slušně se chovající uživatel je zde vždy vítán. Jen doufám, že jich bude stále víc a víc a bude ubývat těch, kteří se neumí chovat.