Přeskočit navigaci »

Teď jste zde: domovská stránka » články » Postavy severské mytologie - 1. díl

Přihlášeno 0 z 7077 uživatelů | nápověda
Registrace a přihlašování:

Postavy severské mytologie - 1. díl

  • autor: Alanandrew (o autorovi)
  • kategorie: historie
  • datum přidání: 23.03.2004
  • hodnocení: 9.4/10 (diskuse: 6)
  • počet hodnotících: 11
  • počet zobrazení: 14290

Bohové starých seveřanů

Bohové Vikingů se dělí do dvou hlavních božských rodů - původně starší přírodní božstva - Vány a mladší, v době Vikingů již uctívaný jako hlavní a vládnoucí božský rod - Ásy.

Ásové:  První ze dvou vládnoucích božských rodin. Tato božstva jsou patrně mladšího původu než starší Vánové. Ale ve známé mytologii zaujímají daleko větší a důležitější post. Sídlem rodiny Ásů je Asgrad. Obě náboženství (Vánů i Ásů) věkem splynula v jeden mytologický systém. Hlavou Ásů byl první ze severských bohů - bůh Odin.

Bohové: Odin, Balder, Thor, Ve, Vídar, Heimdall, Hoeni, Týr, Ull
Bohyně: Frigg, Urd, Verdnadi, Skuld, Siff, Fjörg, Sygin

Vánové: Jedna ze dvou božských rodin. Původem jsou Vánové a jejich náboženství starší než Ásové a představují přírodní božstva uctívaná některými germánskými kmeny. Víra v přírodní Vány patrně navazuje na starší náboženské systémy doby bronzové. Později  mytologické systémy starších Vánů a mladších Ásů splynuly v jeden celek a osudy jejich představitelů se v něm dále různě prolínají. Přestože někteří Vánové žili v Ásgradu jako rukojmí Ásů, aby se předešlo svárům, jejich pravlastí a původním domovem byl Vanahaim.

Bohové: Njörd, Frey
Bohyně: Freya

Polobozi - poloobři

Z části po rodičích bozi a z části obři, ale mytologie zde není jednotná a některé bytosti jsou někdy udáváni jako bohové a jindy jako obři, takže je velice těžké kategorizovat jejich podstatu. Představitelé této zvláštní skupiny na pomezí obrů a bohů, dobra a zla jsou - bůh Aesir, jeho žena Rán, bohyně Hel, lstivý bůh Loki a další.

Bohové: Loki
Bohyně: Hel, Rán

Obři (démoni)

Tito předchůdci bohů jsou svým způsobem vzdálenou obdobou titánům antické mytologie. Slovo obr se ve skandinávské mytologii významem blíží spíše k démonu, protože šlo o bytosti živlů - ohně, ledu a chaosu a představují zde zpravidla zlo, ačkoli ne vždy je severská mytologie takto černobílá a často je v činech obrů a bohů, v zorném úhlu dnešního člověka, pojetí dobra a zla přinejmenším diskutabilní. Také fakt, že si někteří bozi hledali nevěsty v říši obrů rozdíl poněkud stírá a pojetí bohů a obrů jako čirých černobílých protipólů dobra a zla částečně vyvrací. Z obrů vzešli bohové a bohové s nimi začali a vedou neustálý boj, jenž vyvrcholí poslední bitvou světa - v den Ragnaröku.

Obři: Mimir, Surt, Hrým
Obryně: Gerd, Angrboda, Hyrrokkin

Ostatní mytologické bytosti

Severská mytologie je bohatá nejen na bohy, obry a nestvůry, ale také na další postavy, které sice nejsou bohy, ale také nejsou lidskými smrtelníky: Valkyrje, Hrdinové (einherjar), Norny, Skřítci (Álfové, trollove...).

Nestvůry a zvířecí tvorové

Samozřejmě je severská mytologie bohatá i na nestvůry, příšery, podivuhodné tvory a zvířata od strašlivých vlků a psů, přes mořské hady a draky po mnohonohé koně, zlaté kance a další. Fenrir, Garm, Midgardsormr, Sleipnir, Nidhöog, Ratatosk, Gullinbursti, Hugin a Munin.

Skřítci

V severské mytologii se vyskytuje několik různých rodů těchto skřítků, bohužel je časté prameny skoro nerozlišují a tak je mnohdy velmi těžké je zařadit. Často se mytologické texty omezují na pouhé označení skřítci nebo trpaslíci pro všechny jejich rody, takže se v různých pramenech o některých postavách jako o Alfech... jinde o Trollech a podobně. Uvádím zde několik hlavních rozlišovaných skupin těchto skřítků: Alfové/Elfové, Trollové (Koboldi), Lesní trpaslíci.

Odin

Jednooký bůh válek, padlých válečníků, básníků - skaldů, mýtického opojení a patosu, moudrosti, lsti, kouzel a spravedlnosti - král severského pantheonu božstev. Tento moudrý, ale zároveň náladový, nevyzpytatelný, krutý a prchlivý bůh řítící se noční tmou v doprovodu svých Valkyrjí a bojovníků na divokém lovu, nebyl nikdy oblíbeným bohem obyčejných seveřanů, těm byl cizí - býval bohem vládců, válečníků a skaldů. Byl tak posedlý touhou po poznání, že neváhal obětovat jedno své oko Mímovy, viset devět dní zavěšen za nohy na posvátném jasanu Yggdrasilu probodnut vlastním kopím sám sobě za oběť - aby přežil a na pokraji smrti získal pak obrozen nesmírnou moudrost a dle mytologie též znalost runového písma, které pak přinesl bohům a lidem.

Dodnes pro zajímavost existuje na severu mezi Laponskými šamany zasvěcení při němž se adept dostává na pokraj smrti. Sídlem Odina byl palác Valhalla v samém srdci domova Ásů - Ásgradu kde z výše svého kamenného trůnu Hlidskjalfu přehlíží svět. Bývá popisován jako vysoký jednooký muž v širokém klobouku zahalený v dlouhý modrý nebo tmavý plášť. Často sedí na svém osminohém rychlém koni Sleipnirovi, v patách mu běží jeho dva vlci a na ramennou sedí dva havrani - Hugin a Munin. V rukou třímá jeden ze svých hlavních atributů - oštěp/kopí Gungnir - mocnou zbraň, jež neminula cíle. Jím také zabil prvního člověka a tak přišla smrt na svět.

Je představitelem severského pojetí ideálního spojení síly a inteligence či lsti. Věřilo se, že ve své božské podobě se lidem ukazuje jen zřídka - zjevoval se tak  bojovníkům před bitvou, ve které padli i odsouzencům před popravou. Častěji se však pohyboval mezi lidmi v podobě obyčejného člověka, aby tak sám nepoznán pozoroval a soudil. Jde o obdobu starého keltského božstva - Luga (jedno oko, patron kouzelníků, lstivost a moudrost - to jsou jejich společné atributy). V poslední bitvě tohoto světa - v den Ragnaröku se utká s vlkem Fenrirem. V tomto boji však podlehne - Fenri jej pozře.

Jeho atributy jsou: jediné oko, kopí, osminohý kůň, plášť a široký klobouk, vlci a havrani. Jeho ženami jsou bohyně Frigg a Fjörg. U severských národů se mu říkalo buď přímo Odin, nebo býval nazýván přízvisky dle svých vlastností: Ygg, Herjan, Hropt, Hroptatýr atd.

Jeho nejčastější jméno Odin se ale vyskytuje také v několika variantách podle různých starogermánských kmenů a sice jako Odin, Odinn, Othin, Wothan, Wuothan, Wodan, Wuodan atd.

Thor

Známý u jižních Germánů též jako Donar. Mohutný silný bůh hromu. Ochránce bohů. Tento prchlivý, ve svém hněvu strašlivý, ale spravedlivý bůh jedoucí oblohou na hromovém voze taženém párem ohnivých kozlů byl ideálem svobodného severského sedláka. Představitel tzv. selského rozumu. A proto byl také nižšími vrstvami obyvatelstva uctíván mnohdy více než sám Odin. Byl razitel myšlenky - "co nejde silou, jde ještě větší silou" a jeho osobním heslem v ohrožení prý bylo - "co se hýbe zabij". Byl prý příliš čestný a příliš "jednoduchý" s jednoduchým přímočarým myšlením, na to aby užíval lsti. Vše řešil svou obrovskou (mezi bohy byl nejsilnější) silou a posvátným hromovým kladivem Mjölnirem jenž třímal v kouzelných rukavicích, aby jím mohl snáze vládnout. Bývá popisován vždy jako ohromný mohutný, svalnatý a nadlidsky silný muž se zrzavými vlasy a plnovousem. Je synem boha Odina a bohyně Fjörg, mužem bohyně Siff. On byl také vzýván na posvěcování run a runových kamenů.

Atributy: hromové kladivo, vůz tažený kozly, svaly a síla.

Varianty: Thor, Tor, Donar.

Heimdall

Strážce sídla vládnoucí rodiny Ásů velkého Asgradu.Vlastní magický posvátný roh Gjallar na který zaduje a svolá bohy do poslední bitvy v den konce světa - v den Ragnaröku. Tehdy se utká s bohem Lokim a vzájemně se připraví o život.

Týr

Jednoruký vládce bitev - bůh bitev, válek, šarvátek a soubojů. Stejně jako on se jmenuje i jedna z run - T - týrova runa, runa vítězství. Ruku mu ukousl mýtický vlk Fenrir syn boha Lokiho když jej bohové dopadli a spoutávali.

Loki

Z pola obr a z pola bůh. Pokrevní bratr boha Odina. Prchlivý, zlomyslný, lstivý a nevyzpytatelný bůh sváru a lsti. Mnohokrát přelstil a doběhl samotné bohy. Jako jeden z mála severských bohů, měl ale jistý smysl pro humor, převážně však černý. Mnohokráte ale bohům svou lstí pomohl a tak jej v Asgradu trpěli i přes neustálé výtržnosti a sexuální excesy (málo co si nechal pro sebe, navíc měl zdá se talent říkat nevhodné věci na nevhodném místě), nakonec ale pro svůj nejhorší čin - kdy záměrně způsobil smrt miláčka bohů - boha Baldera upadl v nemilost, byl vyhnán a pronásledován. Skryl se před hněvem bohů do vodopádu jako losos, ale byl chycen a přikován ke skále, kde na jeho prsa kapal jed. Jeho žena Sygin však nad ním držela misku a zachytávala jej, když byla plná a šla ji vylít, na Lokiho v tu chvíli kapal jed. Tehdy se otřásala celá země v jeho křečích a seveřané věřili, že to je původem zemětřesení (jistá podoba s titánem Prométheem). Nakonec se Loki osvobodil a přidal pln nenávisti definitivně na stranu obrů. V poslední bitvě světa Ragnaröku se bil po jejich boku a utkal se s bohem Heimdallem. Připravili se navzájem v boji o život. Loki má za manželky obryni Angrbodu a bohyni Sygin a  spoustu prapodivných potomků - například bohyni podsvětí Hel ale je i otcem příšer - strašlivého vlka Fenrira a mořského hada Midgardsormra. Rozhodně nejzajímavější z jeho potomků je Odinův rychlý osminohý kůň Sleipnir kterému byl bůh Loki matkou (!) k čemuž se pojí velmi zvláštní příběh: Když se bohové rozhodli vybudovat Valhallu, zadali její stavbu jednomu z obrů - výbornému staviteli s podmínkou, že zaplatí pouze bude-li stavba postavena včas a termín to byl úmyslně nesplnitelný. Obr přesto souhlasil a protože vlastnil kouzelného hřebce na jehož hřbetě hravě přenášel hory kamení i těžké dubové kmeny vypadalo to, že stavbu dokončí včas. S něčím takovým bohové nepočítali a tak přemýšleli jak to zařídit aby se placení nemalé částky vyhnuli. Nakonec pomohl lstí a kouzly bůh Loki, který v podobě krásné klisny kouzelného hřebce odlákal a svedl. Obr stavbu jen těsně nedokončil a nic mu nebyly platné jeho protesty ani lamentování nad proradností bohů - nejen že zaplaceno nedostal, ale ještě jej v nastalé hádce rozzlobený bůh Thor udeřil svým kladivem a na místě zabil, což vedlo k dalším bojům a nenávisti mezi bohy a obry. Loki svedl kouzelného hřebce a porodil v podobě klisny kouzelného osminohého koně Sleipnira.

Balder

Nejkrásnější s Ásů. Nejoblíbenější mezi bohy. Syn boha Odina a bohyně Frigg, za manželku měl bohyni Nann, o které se však v podstatě nic neví. Když byl malý, trápili ho zlé sny a vidina smrti. Jeho matka, bohyně Frigg mu proto u každé žijící bytosti i neživé hmoty vyprosila slib, že jej nezraní, ale zapoměla na jmelí, neboť jej nepovažovala za důležité. Bůh Loki Baldera nenáviděl pro jeho oblibu. On zjistil, jeho slabinu a vyrobil ze jmelí šíp. Bohové měli ve zvyku hrát si s Balderem, házet po něm oštěpy, střílet šípy a pod., protože mu žádná zbraň nemohla ublížit. Loki podstrčil slepému bohu Hoenimu šíp vyrobený ze jmelí - jediné věci na světě, která nedala Frigg slib. Hoeni Baldera zasáhl a zabil. Loki byl za to pronásledován a po dopadení přikován ke skále a věky mučen jedem kapajícím na jeho tělo, než se mu podařilo prchnout a přidat se na stranu obrů. Po Balderově smrti museli Ásové poslat do Jötunheimu pro čarodějnici Hyrrokkin aby jim pomohla spustit těžkou pohřební loď na vodu. Hyrrokkin postrčila loď do vody takovou silou, že se svět zachvěl a bůh Thor rozhněval (co udělal dál prameny mlčí). Baldr je jednou z nejmladších mytologických postav a nepatří tedy k původním božstvům - je pravděpodobně již ovlivněn rozšiřujícím se křesťanstvím o čemž svědčí i fakt že po konci světa a porážce temných sil se má znovu vrátit a vládnout novému světu.

Ull

Příslušník rodu Ásů. Bůh honitby, někdy též úsvitu či denního jasu. Vynikající lukostřelec a lyžař. Bohužel se k jeho postavě nepojí žádné mytologické příběhy. Byl znám pouze v jižním Norsku a ve středním Švédsku, takže je pravděpodobné, že v době Vikingů mělo toto patrně velmi staré severské božstvo už jen nevelký lokální význam a jeho uctívání bylo na ústupu.

Vídar

Syn boha Odina a bohyně Frigg. Ani o něm nejsou známy žádné příběhy či podrobnosti s výjimkou toho, že v Den Ragnaröku v poslední bitvě pomstí svého otce boha Odina a zabije mýtického vlka Fenrira, když mu vrazí svůj meč do srdce a chřtán rozdrtí těžkou botou.

Aegir

Vládce moří... polobůh, poloobr. Manžel mořské bohyně Rán.

Rán

Manželka mořského boha Aegira. Stahuje svou kouzelnou sítí utonulé duše do svého podmořského království.

Njörd

Nejstarší bůh z rodu Vánů. Byl bohem námořní plavby, větru a dárcem bohatství, ale jeho hlavní funkce (stejně jako u ostatních Vánů) je plodnost. Má za manželku obryni Skadi, je otcem boha Freye a bohyně Freyi. Bývá srovnáván s bohyní Nerthus, tak jak jí popsal římský historik Tacitus v 1. století našeho letopočtu. K této postavě se pojí poměrně komický příběh: a sice, když bohové zabili v jedné z mnoha šarvátek otce bohyně Skadi, rozhodla se ho pomstít. Bohové s ní ale bojovat nechtěli a tak jí nabídli jako odstupné možnost vybrat si mezi nimi ženicha s podmínkou, že se skryjí za zástěnu a Skadi si vybere jen podle nohou vyčnívajících ven. Skadi vybírala a přebrala, protože nejhezčí nohy neměl její vysněný - nejkrásnější z bohů - Balder, ale starý Njörd. Dohoda však platila a tak se vzali, štěstí jim to však nepřineslo. Njörd miloval moře a Skadi hory, takže museli žít půl roku v moři a půl v horách za neustálých svárů a hádek.

Frey

Bůh z rodu Vánů. Bůh plodnosti a potěšení smyslů (soulože). Proto bývá také znázorňován na sochách a soškách jako bůh s nadměrně vyvinutým stále vzpřímeným penisem. Jeho sestrou je bohyně plodnosti a erotiky Freya. Často také bývá zobrazován jak se řítí na svém zlatém kanci Gullinburstim jenž je také dalším z jeho atributů. Vlastnil nejlepší meč světa - magickou zbraň s runami porytou čepelí, kterou pro něj vykovali skřítci Alfové. Žil spolu se svou sestrou v Ásgradu jako cenné rukojmí božského rodu Ásů, aby se tak předešlo dalším válkám a svárům božských rodů. Jednou však v nepřítomnosti boha Odina neodolal a usedl na jeho trůnu, odkud mohl ten, kdo na něm seděl přehlédnout svět, zřel pak v říši obrů svou vyvolenou - Gerd. Zamiloval se do ní tak, že se pro ní neváhal vzdát i svého meče, aby jí pak nakonec od obrů získal za ženu. Skřítci také pro Freye vyrobili zlatého ohnivého kance na kterém Frey jezdil. Byl nesmírně rychlý, z jeho štětin sršely jiskry, stvořil prý jej stejný skřítek, který vykoval Odinovo kopí.

Frigg

Ochránkyně rodinného krbu, manželství a podobně. Manželka boha Odina. Proslulé bylo její věštecké umění.

Fjörg

Bohyně. Jedna z žen nejvyššího boha Odina. Měl s ní syna Thora, pána hromu.

Siff

Manželka boha Thora pána hromů.

Freya

Bohyně lásky, plodnosti a erotiky. Byla nejkrásnější z bohyní. Původem z rodu Vánů, byla sestrou boha Freye. Byla také bohyní ženské smrti a jí připadla i polovina všech bojovníků padlých v bitvách a válkách. Toto vysvětluje se příběh, kdy čtyři skřítci Alfové vyrobili nádherný náhrdelník - men Brísinga nebo také orgamen. Freya náhrdelník tak moc chtěla, že aby jej získala, strávila s každým s Álfů noc. Náhrdelník získala, ale bůh Odin se rozhněval a poslal lstivého boha Lokiho, aby jí ten náhrdelník ukradl. Bůh Loki se v podobě blechy dostal do domu Freyi i přes její kouzelné dveře a náhrdelník ukradl, předal Odinovi. Ten jej nakonec vrátil Freye, za podmínky, že přijme službu - starat se o část padlých válečníků.

Gerd

Běloruká obryně - manželka boha Freye. Aby ji získal, neváhal za ní obětovat nejlepší meč světa, ukovaný pro něj Alfy, kterým za ni obrům zaplatil. Uvážíme-li jaký význam měl pro Vikinga meč - zvláště pak takový, muselo to být z jeho pohledu poměrně velké gesto a důkaz lásky.

Sygin

Jedna z manželek boha Lokiho. Když byl připoután ke skále a kapal na něj jed, Sygin jej zachytávala do misky a vylévala.